Nejprve je důležité vědět co to emoce vlastně jsou. Emoce jsou vyjádření našich pocitů, toho, co v danou chvíli cítíme a čím se leckdy vyznačujeme. Pocity mají cíl, intenci a vlastní logiku a ty dokážou být natolik silné, že utvářejí náš vzorec chování. Pokud se s pocity a emocemi naučíme pracovat, může to mnohdy změnit i náš dosavadní život. Ale pojďme se vrátit zpět k tématu emočního jedení. V dnešní době je to velmi častý jev aniž bychom si to sami mnohdy uvědomovali.
Emoční jedení se obvykle vyskytuje u lidí, kteří se necítí psychicky dobře, jsou ve vypjaté stresové situaci, zažili nějaký životní mezník, který byl pro ně negativní a nemohou se s ním vyrovnat, trpí nervozitou, smutkem. Většinou se tito lidé snaží dostat do pohody tím, že sáhnou po jídle, které jim ale neslouží k zasycení, doplnění energie či nasycení žaludku, ale slouží to ke změně nálady, pocitů či nějaké konkrétní situaci. Emoční jedení či přejídání se řadí mezi poruchy příjmu potravy a je důležité tomu věnovat pozornost a podchytit to nejlépe v začátcích. Zdá se to být jednoduché, ale opak je pravdou.
Tato porucha se pak nejvíce a nejviditelněji podepisuje na naší postavě, zdraví a v neposlední řadě na naší psychice, kdy si často vyčítáme naši slabou vůli, naše selhání nad danou situací a také negativní vnímání svého těla.
Musíme si však uvědomit, že pokud se stane jednou za čas, že se přejíme či splácáme tzv. „ páté přes deváté „ není to hned porucha příjmu potravy – emoční přejídání. Bavíme se tu o pravidelném emočním přejídání, které je spojeno s danou a skutečnou psychickou poruchou a říká se jí také záchvatové přejídání. Tělo nepotřebuje jíst, nepociťuje pocit hladu, ale při konkrétní negativní situaci dokážete zkonzumovat jídlo, které byste za normálních okolností nesnědli. Tito lidé, kteří touto poruchou trpí o tom mluvit nechtějí, protože se za to stydí a snaží se to před ostatními tajit. Ale blízké okolí si toho může lehko všimnout či se mít na pozoru, tím, že si povšimnou co, za jaké situace a kolik toho sníte, ale také toho, že se pak u těchto „nemocných“ lidí dostaví většinou bolest žaludku a posléze pocit zvracení. Ale jsou lidé, kteří to umí opravdu dobře skrývat a dokážou to tajit hodně dlouho.
Jak se snažit zastavit emoční jedení?
Důležité je vypozorovat kdy a za jakých situacích po jídle saháme! Snažit se v dané situaci nesáhnout po jídle, ale zvolit nějakou jinou aktivitu. Uvedeme vám zde pár příkladů:
- pokud se nudíte, sáhněte třeba pro boty a běžte projít do přírody, zacvičit si, zavolejte kamarádovi, pomozte někomu z blízkých,…..
- pokud jste ve stresu zkuste navštívit lekce jógy nebo si jógu zacvičte sami doma, zkuste meditovat, poslechněte si příjemnou hudbu, nebo si zatančete na vaši oblíbenou písničku,….
Pokud jste už ve fázi, kdy je to opravdu velký problém, je nejlepším krokem navštívit odborníka, který vám dokáže pomoci, poradit, popovídat si, proč a co vás k tomuto problému vedlo a tím vám pomůže k vašemu uzdravení. I když to bude třeba BĚH NA DLOUHÉ TRATI, vždy je lepší odborná pomoc, než se ztratit ve slepé uličce.
Snad jsme vám aspoň trochu nastínili co emoční jedení je a vy už nyní budete aspoň trochu vědět, že když to podchytíte na začátku, dá se pracovat na všem a uzdravit jak své tělo, tak i naši mysl. Budeme rádi, za vaši zpětnou vazbu, zda znáte tuto poruchu příjmu potravy nebo jste to už někdy řešili?
Nikdy neodsuzujme člověka, za to jak vypadá, jak se cítí anebo jak se chová, nikdy totiž nemůžeme vědět v jaké situaci se nachází a nebo si prochází něčím, o čem se ojí mluvit. Je jednoduché odsoudit člověka hned, ale ještě těžší je naslouchat a snažit se ho pochopit.
Nesuďte, pak nemůžete být souzeni ani vy samotní!
Autor článku: Hana Svobodová