Opalovací krém SPF 80: má vyšší faktor smysl a pro koho?

SPF 30 blokuje asi 97 % UVB záření. SPF 50 zhruba 98 %. SPF 80 kolem 98,7 %. Na papíře je to rozdíl v desetinách procenta – a přesto existují situace, kdy na tom rozdílu opravdu záleží.

Odpověď na otázku „vyplatí se vyšší faktor?" totiž nezávisí jen na čísle na obalu, ale hlavně na tom, kolik krému skutečně nanesete a jak často ho obnovíte. A právě tady se rozhoduje.

Co číslo SPF vlastně znamená

SPF (Sun Protection Factor) udává, jak dobře přípravek chrání před UVB zářením, které způsobuje spálení. Není to násobek času, po který můžete být na slunci – je to podíl záření, které se k pokožce dostane.

Když se na to podíváte přes propuštěné záření místo přes procenta ochrany, rozdíl vypadá jinak: SPF 80 propustí zhruba o třetinu méně UVB než SPF 50. Pro pleť, která si zrovna nemůže dovolit žádnou zátěž, to není nic zanedbatelného.

Hlavní důvod, proč vyšší faktor dává smysl: nikdo nenanáší dost

Laboratorní hodnota SPF se měří při nanesení 2 mg krému na centimetr čtvereční. V praxi to znamená zhruba:

• obličej a krk – asi půl čajové lžičky,
• celé tělo dospělého – zhruba 30–35 ml, tedy 6 až 7 čajových lžiček na jednu aplikaci.

Reálně většina lidí nanese čtvrtinu až polovinu tohoto množství. A protože ochrana s množstvím neklesá lineárně, tenká vrstva SPF 50 se v praxi chová spíš jako SPF 15–25.

Vyšší faktor je tedy hlavně rezerva na lidskou nedokonalost. Nenahradí správnou aplikaci, ale zmírní následky té nesprávné.

Pro koho je SPF 80 opravdu na místě

Existují situace, kdy nejde o opálení, ale o ochranu výsledku, za který jste zaplatili:

• Po chemickém peelingu. Čerstvě obnovená pleť je na slunce mimořádně citlivá a bez důsledné ochrany hrozí pozánětlivá pigmentace. Víc v článku Chemický peeling před a po .
• Po laserovém ošetření, mikrojehličkování nebo mezoterapii. Porušená kožní bariéra se hojí týdny.
• Po permanentním make-upu. Slunce urychluje blednutí a mění odstín pigmentu. Souvislosti rozebíráme v textu Co nedělat po permanentním make-upu obočí .
• Melasma a pigmentové skvrny. U melasmy je slunce hlavní spouštěč – bez maximální ochrany se jakákoli léčba míjí účinkem.
• Fototypy I a II. Světlá pleť, pihy, zrzavé nebo velmi světlé vlasy.
• Fotosenzitivní léky. Některá antibiotika, retinoidy, diuretika, léky na akné a řada dalších – v příbalovém letáku hledejte upozornění na sluneční záření.
• Práce a sport venku. Několik hodin na přímém slunci denně je jiná zátěž než hodina u vody.

SPF není všechno: hlídejte i UVA

Zatímco SPF řeší UVB, za fotostárnutí, ztrátu pružnosti a vznik pigmentací stojí hlavně UVA záření, které proniká hlouběji a prochází i sklem. Na obale ho poznáte podle symbolu UVA v kroužku.

Dobrý denní přípravek by měl mít obojí: vysoký SPF a deklarovanou UVA ochranu. Samotné vysoké číslo bez UVA je půlka práce.

Tónovaný, nebo čirý?

Tónovaná varianta má dvě praktické výhody. Zaprvé sjednotí tón pleti a nahradí lehký make-up, takže ji lidé opravdu používají každý den. Zadruhé pigmenty v tónovaných přípravcích pomáhají i proti viditelnému a modrému světlu, na které čiré filtry nestačí – což ocení hlavně ženy s melasmou.

Podívejte se na tónovanou variantu DefencExtra 80 SPF Color .

Pět chyb, které vám ochranu zruší

1. Málo krému. Nejčastější chyba ze všech. Radši dvě tenké vrstvy po sobě než jedna „úsporná".
2. Žádné obnovení. Každé dvě hodiny, po koupání a po osušení ručníkem vždy znovu.
3. Zapomenuté partie. Uši, víčka, rty, kštice v pěšince, nárty, zadní strana krku.
4. Loňské balení. Po otevření mívají přípravky trvanlivost 12 měsíců a filtry postupně degradují.
5. Pocit neomezené bezpečnosti. Nejvyšší faktor nenahradí stín mezi 11. a 15. hodinou a pokrývku hlavy.

Jak se dá dosáhnout barvy bez rizika spálení, jsme popsali v článku Bezpečné opálení bez solária .